"Toho dne se Joe Smith vzbudil brzy, neboť jeho budík Made in Japan byl nastaven na šestou hodinu. Zatímco v konvici Made in China začínala vřít voda, oholil se holícím strojkem Made in Hongkong, navlékl na sebe košili Made in Srí Lanka , značkové džíny Made in Singapur a tenisky Made in Korea. Poté si na své elektrické pánvi Made in India připravil snídani. Usedl ke stolu se svou kalkulačkou Made in Mexico, aby si spočítal, kolik dnes může utratit. Když si srovnal čas na svých hodinkách Made in Tchajwan s časovým signálem z rádia Made in India, nasedl do svého vozu Made in Germany a pokračoval v hledání nějaké dobře placené práce v Americe. Na konci dalšího marného a neradostného dne se rozhodl trochu si odpočinout. Vklouzl tedy do sandálů Made in Brasil , nalil si sklenku vína Made in France a pustil televizní přijímač Made in Indonesia. A přemýšlel, proč se mu nedaří najít si práci."
(odněkud z internetu)
...rozum ten mi říká, už jsi toho udělal dost...srdce z posledních sil vzlyká...pitomost, pitomost, pitomost...
Báječný rok s Vieweghem.............
Když Viewegh frčel a tím myslím v mediích, tak jsem ze zvědavosti přečetl asi tři knihy. Pamatuji si, že jsem končil Vybíjenou....a líbilo se mi to. Jenže ten hype a do toho filmy /na které jsem chodil/ mě od těch knih odrazoval....v mé knihovně, která má asi tak tisíc knih, byste do roku 2008 nenašli jediného Viewegha....
Na vánoce roku 2008 jsem od Weve /oh, on a moje žena mají ve jméně stejná písmenka/ dostal pod stromek Román pro muže. Putoval na záchod. Tam, a v autobuse čtu nejvíc. Když opouštěla štědrovečerní večeře moje tělo, sytil jsem zatim svoji mysl a do tří dnů byl román poražen....
Na začátku roku jsem si koupil další knihu. A přečetl. A další. A další......až jsem neměl co kupovat. Mile mě překvapilo, že jsme se necítil zasycen. Vše se mi četlo jedním dechem, jen u Andělů jsem měl pomalejší rozjezd. Takhle si představuji moderní román. Připadal jsem si jako můj děda, který mi vyprávěl o Werichovi a Horníčkovi. In. To co mi dává Viewegh v knihách, mi dává Woody Allen ve filmu. A čím novější kniha to byla, tím se mi to lépe četlo.
Blížily se vánoce roku 2009. A já si schovával novinku z pera MV zase na pošťedrovečerní záchod. A tam ta kniha taky zůstala. Omlouvám se. Hrozná sračka. :(
Nicméně, mně to vůbec nezkazilo dojem z ostatních knih. Jen tudy né, Mistře. Nebo si Vás přestanu kupovat a tím pádem přispívat na Váš oblíbený Glenfiddich............ :)
Na vánoce roku 2008 jsem od Weve /oh, on a moje žena mají ve jméně stejná písmenka/ dostal pod stromek Román pro muže. Putoval na záchod. Tam, a v autobuse čtu nejvíc. Když opouštěla štědrovečerní večeře moje tělo, sytil jsem zatim svoji mysl a do tří dnů byl román poražen....
Na začátku roku jsem si koupil další knihu. A přečetl. A další. A další......až jsem neměl co kupovat. Mile mě překvapilo, že jsme se necítil zasycen. Vše se mi četlo jedním dechem, jen u Andělů jsem měl pomalejší rozjezd. Takhle si představuji moderní román. Připadal jsem si jako můj děda, který mi vyprávěl o Werichovi a Horníčkovi. In. To co mi dává Viewegh v knihách, mi dává Woody Allen ve filmu. A čím novější kniha to byla, tím se mi to lépe četlo.
Blížily se vánoce roku 2009. A já si schovával novinku z pera MV zase na pošťedrovečerní záchod. A tam ta kniha taky zůstala. Omlouvám se. Hrozná sračka. :(
Nicméně, mně to vůbec nezkazilo dojem z ostatních knih. Jen tudy né, Mistře. Nebo si Vás přestanu kupovat a tím pádem přispívat na Váš oblíbený Glenfiddich............ :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)